Pronájem bytu a nájemní smlouva
Dobře sepsaná nájemní smlouva ochrání pronajímatele i nájemce a předejde většině sporů. Smlouva o nájmu bytu musí mít písemnou formu [1], kauce smí být nejvýše trojnásobek měsíčního nájemného [3] a výpovědní doba u běžné výpovědi činí tři měsíce [9]. Příjem z nájmu daníte podle paragrafu 9 zákona o daních z příjmů a neodvádíte z něj sociální ani zdravotní pojištění [14]. Nájemné v Praze je přitom nejvyšší v Česku, v prvním čtvrtletí 2026 dosáhlo 466 Kč za metr čtvereční měsíčně [19].
Tento průvodce vás krok za krokem provede nájemní smlouvou, kaucí, výpovědí, zvyšováním nájemného i daněmi. Než byt nabídnete, projděte si také povinnosti pronajímatele, které s pronájmem souvisejí.
Jaký je rozdíl mezi nájmem, podnájmem a krátkodobým ubytováním?
Nájem bytu slouží k bydlení nájemce a řídí se občanským zákoníkem, konkrétně paragrafem 2235 a následujícími [1]. Pronajímatel přenechává byt nájemci k zajištění jeho bytových potřeb za úplatu [1]. Doba bývá měsíce až roky a v Praze patří mezi nejčastější formy bydlení. Další praktické rady najdete v textu o tom, na co si dát pozor při pronájmu bytu.
Podnájem je odvozený vztah, kdy byt dál přenechává sám nájemce, ne vlastník. Bydlí-li nájemce v bytě trvale sám, může dát jeho část do podnájmu i bez souhlasu pronajímatele, jinak souhlas potřebuje [11]. Žádost o souhlas i samotný souhlas musí být písemné a podnájem skončí nejpozději spolu s nájmem [11].
Od obojího se liší krátkodobé ubytování přes platformy jako Airbnb. To je z pohledu práva ubytovací služba, ne nájem, a má proto vlastní režim živnosti, daní i poplatků. Pro běžný pronájem k bydlení platí pravidla popsaná v tomto článku.
| Znak | Nájem bytu | Podnájem |
|---|---|---|
| Kdo pronajímá | Vlastník (pronajímatel) | Nájemce bytu |
| Účel | Bydlení nájemce | Bydlení podnájemce |
| Souhlas navíc | Není potřeba | Souhlas pronajímatele, nebydlí-li nájemce trvale sám |
| Právní úprava | § 2235 a násl. | § 2274 až 2278 |
| Konec vztahu | Podle smlouvy a výpovědi | Nejpozději se skončením nájmu |
Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2235 a § 2274 až 2278 [1,11]
Musí být nájemní smlouva písemná?
Ano, smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu [1]. Nedostatek písemné formy ale nezpůsobuje neplatnost a jde k tíži pronajímatele. Ten se vůči nájemci nemůže dovolat neplatnosti smlouvy jen proto, že nebyla uzavřena písemně [1]. Jde o jednu z ochranných úprav nájmu bytu.
Ústní dohoda navíc časem zesílí. Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se smlouva za řádně uzavřenou [1]. Přesto vždy trvejte na písemné smlouvě, protože jen ta jasně zachytí výši nájemného, dobu i další ujednání. Při samotném podpisu se vyplatí být ostražitý, jak připomínáme v textu, proč čeká vás podpis smlouvy a co ověřit.
Co musí nájemní smlouva na byt obsahovat?
Pojmově musí smlouva vymezit předmět nájmu, tedy konkrétní byt, a úplatnost, tedy závazek platit nájemné [1]. Zajímavé je, že chybějící výše nájemného neplatnost nezpůsobí. Není-li nájemné ujednáno, platí ve výši obvyklé v daném místě a čase u srovnatelného bytu [2]. Stejně tak doba nájmu není podstatnou náležitostí, a pokud ji nesjednáte, jde o nájem na dobu neurčitou [2].
I když zákon vyžaduje jen málo, dobrá smlouva obsahuje výrazně víc. Následující body fungují jako kostra vzoru, který si můžete přizpůsobit.
- Smluvní strany, tedy pronajímatel a nájemce, včetně rodných čísel nebo dat narození.
- Přesné označení bytu, podlahová plocha, příslušenství, sklep a parkování.
- Výše nájemného, výše záloh na služby a způsob jejich placení.
- Doba nájmu, tedy určitá s datem konce, nebo neurčitá.
- Výše a podmínky vrácení kauce.
- Předání bytu a předávací protokol se stavem měřidel.
- Rozdělení oprav a údržby mezi nájemce a pronajímatele.
- Ujednání o zvyšování nájemného, ideálně inflační doložka.
Jak vysoká může být kauce a kdy ji vrátit?
Kauce, odborně jistota, smí být nejvýše trojnásobek měsíčního nájemného [3]. Počítá se přitom jen z nájemného, nikoli ze záloh na služby [3]. Tento strop platí od roku 2017, kdy se snížil z dřívějšího šestinásobku. Pro rok 2026 je závazný trojnásobek.
Vedle kauce si lze sjednat i smluvní pokutu, například za prodlení s placením. Souhrn kauce a smluvní pokuty však nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného [4]. Pokud tedy nastavíte kauci na tři nájmy, na pokutu už místo nezbude [4].
Při skončení nájmu pronajímatel kauci vrátí. Může si z ní započíst, co mu nájemce z nájmu dluží, například neuhrazené nájemné nebo škodu nad rámec běžného opotřebení [3]. Nájemce má navíc ze zákona právo na úroky z kauce od jejího složení [3].
| Položka | Hodnota |
|---|---|
| Měsíční nájemné (příklad) | 20 000 Kč |
| Maximální kauce (trojnásobek) | 60 000 Kč |
| Kauce a smluvní pokuta v souhrnu | nejvýše 60 000 Kč |
| Z čeho se počítá | jen z nájemného, ne ze záloh na služby |
Zdroj: § 2254 občanského zákoníku ve znění novely č. 163/2020 Sb. [3,4]
Na jak dlouho nájem uzavřít a co je automatické prodloužení?
Nájem lze sjednat na dobu určitou, nebo neurčitou. Není-li doba ujednána, platí, že jde o nájem na dobu neurčitou [2]. Pronajímatelé v praxi často volí dobu určitou, typicky na jeden rok, aby měli vztah pravidelně pod kontrolou.
Pozor ale na automatické obnovení nájmu. Pokud nájemce po skončení sjednané doby pokračuje v užívání bytu alespoň tři měsíce a pronajímatel ho v té době písemně nevyzve k odevzdání bytu, nájem se obnoví za stejných podmínek, a to nejvýše na dva roky [8]. Toto pravidlo lze ve smlouvě upravit nebo vyloučit.
Hlídejte si proto konec doby určité. Chcete-li nájem ukončit, doručte nájemci včas výzvu k odevzdání bytu, nejlépe ještě před uplynutím sjednané doby. Tím obnovení nájmu předejdete.
Jak a o kolik lze zvyšovat nájemné?
Nejjednodušší je sjednat zvyšování přímo ve smlouvě, obvykle inflační doložkou navázanou na míru inflace vyhlašovanou statistickým úřadem. Pokud máte takovou doložku, postupujete podle ní a zákonný strop ani soudní cesta se neuplatní [7].
Bez dohody se zvyšuje obtížněji. Pronajímatel může nájemci písemně navrhnout zvýšení až do výše srovnatelného obvyklého nájemného, navýšení za poslední tři roky však nesmí přesáhnout 20 % [6]. Pokud nájemce nesouhlasí, může se pronajímatel domáhat zvýšení u soudu [6].
Že má smysl zvyšování ošetřit, ukazuje vývoj trhu. Nájemné malých bytů 1+kk v Praze meziročně vzrostlo o 11 %, zatímco u větších bytů 3+kk jen o 4 % [20]. Bez inflační doložky se k růstu trhu dostáváte jen pomalu.
Jak skončit nájem a jaká je výpovědní doba?
Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení a činí tři měsíce [9]. Výpověď pronajímatele musí navíc obsahovat důvod a poučení nájemce o právu vznést námitky a navrhnout přezkum soudem [9].
Pronajímatel může vypovědět nájem v tříměsíční době mimo jiné při hrubém porušení povinností nájemcem nebo z důvodu veřejného zájmu [9]. U nájmu na dobu neurčitou může vypovědět také z důvodu vlastní potřeby bytu nebo potřeby svého příbuzného [9]. Nájemce na dobu neurčitou může vypovědět kdykoli a bez udání důvodu, opět ve tříměsíční době [9].
Existuje i výpověď bez výpovědní doby. Poruší-li nájemce povinnost zvlášť závažným způsobem, typicky nezaplatí nájemné a služby za dobu alespoň tří měsíců, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby a požadovat odevzdání bytu [9]. Předtím ale musí nájemce písemně vyzvat k nápravě a dát mu přiměřenou lhůtu [9].
| Situace | Kdo vypovídá | Výpovědní doba |
|---|---|---|
| Hrubé porušení povinností nájemcem | Pronajímatel | 3 měsíce (§ 2288) |
| Vlastní potřeba bytu, doba neurčitá | Pronajímatel | 3 měsíce (§ 2288 odst. 2) |
| Zvlášť závažné porušení, např. neplacení 3 měsíce | Pronajímatel | bez výpovědní doby (§ 2291) |
| Bez udání důvodu, doba neurčitá | Nájemce | 3 měsíce (§ 2286) |
Zdroj: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2286 až 2291 [9]
Co si do nájemní smlouvy nesmíte dát?
Občanský zákoník chrání nájemce jako slabší stranu. K ujednání, které ukládá nájemci povinnost zjevně nepřiměřenou okolnostem, se vůbec nepřihlíží, jako by ve smlouvě nebylo [5]. Nemůžete tak po nájemci platně požadovat například nesmyslně vysoké sankce nebo se ho zbavit jednostranně výhodnými podmínkami.
Smluvní pokutu si sjednat lze, ale jen v limitu. Spolu s kaucí nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného [4]. Neplatí ani ujednání, kterými by se nájemce předem vzdával svých zákonných práv.
Opatrně i s počtem osob v bytě. Nájemce má právo přijmout do své domácnosti osobu blízkou, tomu nelze bránit. Lze ale sjednat, že počet osob bude přiměřený velikosti bytu, a nájemce má povinnost zvýšení počtu členů domácnosti oznámit [10].
Kdo platí opravy a jak předat byt?
Běžnou údržbu a drobné opravy spojené s užíváním bytu provádí a hradí nájemce, ostatní opravy a údržbu hradí pronajímatel [12]. Co přesně je drobná oprava, určuje nařízení vlády a od 1. ledna 2026 se limity zvýšily [13].
Za drobnou opravu se nově považuje oprava, jejíž náklad nepřesáhne 1 500 Kč. Roční souhrn nákladů na drobné opravy přitom nesmí přesáhnout 150 Kč na metr čtvereční podlahové plochy bytu [13]. Co nad tyto limity, hradí pronajímatel.
Pronajímatel musí byt odevzdat ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nerušené bydlení [12]. I když zákon předávací protokol výslovně neukládá, vždy ho sepište. Zaznamenejte stav měřidel, počet klíčů a případné závady, ideálně s fotografiemi. Pokud byt před pronájmem upravujete, zvažte, kdy se rekonstrukce bytu před pronájmem vyplatí.
| Položka | Pravidlo od 1. 1. 2026 |
|---|---|
| Drobná oprava (jednotlivá) | náklad do 1 500 Kč hradí nájemce |
| Roční souhrn drobných oprav | nejvýše 150 Kč/m² podlahové plochy |
| Běžná údržba bytu | hradí nájemce |
| Ostatní opravy a údržba | hradí pronajímatel |
Zdroj: § 2257 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 308/2015 Sb. ve znění č. 493/2025 Sb. [12,13]
Jak se daní příjem z pronájmu bytu?
Příjem z pronájmu bytu fyzickou osobou se daní podle paragrafu 9 zákona o daních z příjmů [14]. Tvoří dílčí základ daně, který se sčítá s ostatními příjmy. Základní sazba daně je 15 %, na část celkového ročního základu daně nad 1 762 812 Kč se pro rok 2026 uplatní sazba 23 % [14].
Hlavní výhodou nájmu podle paragrafu 9 je, že nejde o samostatnou výdělečnou činnost. Z příjmu z nájmu proto neodvádíte sociální ani zdravotní pojištění [16]. To je zásadní rozdíl proti podnikání, kam spadá například krátkodobé ubytování.
Výdaje můžete uplatnit paušálem ve výši 30 % z příjmů, nejvýše však 600 000 Kč ročně, nebo doložit skutečné výdaje [15]. V obou případech musíte vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek [15]. Daňové přiznání podáváte, pokud vaše zdanitelné příjmy překročí zákonný limit.
| Hledisko | Nájem bytu (§ 9) | Ubytovací služba (§ 7) |
|---|---|---|
| Živnostenské oprávnění | Ne | Ano |
| Paušální výdaje | 30 %, nejvýše 600 000 Kč | 40 až 60 % |
| Sociální a zdravotní pojištění | Neplatí se | Platí se |
| Sazba daně | 15 %, část nad 1 762 812 Kč 23 % | 15 %, část nad 1 762 812 Kč 23 % |
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., § 9 a § 16 [14]; Finanční správa ČR [15]
Kdy potřebujete energetický štítek?
Při pronájmu bytu musí vlastník zajistit průkaz energetické náročnosti budovy, zkráceně PENB [17]. Pro pronájem jednotlivého bytu platí tato povinnost od 1. ledna 2016. Průkaz předložíte budoucímu nájemci před uzavřením smlouvy a předáte mu ho nejpozději při podpisu [17]. Klasifikační třídu energetické náročnosti navíc uvádíte i v inzerátu [17].
Existují výjimky. PENB nemusíte zajišťovat u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m² a podmíněně u staveb pro rodinnou rekreaci užívaných jen část roku [17]. U běžného pražského bytu k trvalému bydlení ale výjimka neplatí.
Povinnost neberte na lehkou váhu. Za nezajištění a nepředání průkazu hrozí pokuta, fyzické osobě až 100 000 Kč [17]. Náklad na pořízení štítku je přitom výrazně nižší.
Jak vyúčtovat služby spojené s nájmem?
Vedle nájemného platí nájemce zpravidla zálohy na služby, jako jsou voda, teplo, ohřev vody nebo úklid společných prostor. Pravidla pro tyto platby a jejich vyúčtování stanoví samostatný zákon o službách [18].
Skutečnou výši nákladů a záloh musíte nájemci vyúčtovat nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období [18]. Zúčtovacím obdobím je obvykle kalendářní rok, vyúčtování tedy zpravidla doručíte do konce dubna následujícího roku [18]. Případný přeplatek nebo nedoplatek pak strany vyrovnají do čtyř měsíců od doručení vyúčtování [18].
Vyúčtování musí být přehledné. Uveďte skutečné náklady v členění podle jednotlivých služeb i celkovou výši přijatých záloh, aby si nájemce mohl rozdíly zkontrolovat [18].
Jaké jsou aktuální ceny nájmů bytů v Praze?
Praha má nejvyšší nájmy v Česku. Podle indexu Deloitte dosáhlo nabídkové nájemné v hlavním městě v prvním čtvrtletí 2026 v průměru 466 Kč za metr čtvereční měsíčně, zatímco celorepublikový průměr činil 339 Kč [19]. Nejdražší jsou centrální obvody, Praha 1 kolem 505 Kč, Praha 2 zhruba 491 Kč a Praha 7 přibližně 490 Kč za metr [19].
Cena za metr klesá s rostoucí velikostí bytu. Podle analýzy nabídek činilo v prvním čtvrtletí 2026 nájemné u pražských bytů 1+kk 544 Kč za metr, u 2+kk 434 Kč a u 3+kk 388 Kč [20]. V přepočtu na typické byty to znamená orientačně 16 320 Kč za 1+kk, 23 870 Kč za 2+kk a 31 040 Kč za 3+kk měsíčně [20].
| Dispozice | Nájemné (Kč/m²) | Modelové měsíční nájemné | Meziroční růst |
|---|---|---|---|
| 1+kk (30 m²) | 544 | ≈ 16 320 Kč | +11 % |
| 2+kk (55 m²) | 434 | ≈ 23 870 Kč | +5 % |
| 3+kk (80 m²) | 388 | ≈ 31 040 Kč | +4 % |
Zdroj: UlovDomov a Hypoindex.cz, nabídkové nájemné v Praze za 1. čtvrtletí 2026 [20]
Pro pronajímatele z toho plyne jasný závěr. Nájemné dlouhodobě roste, nejrychleji u malých bytů, a proto se vyplatí mít ve smlouvě inflační doložku a nájemné pravidelně srovnávat s trhem.
Co dělat, když nájemník přestane platit?
Začněte písemnou výzvou k úhradě a nastavte přiměřenou lhůtu. Pokud nájemce nezaplatí nájemné a služby za dobu alespoň tří měsíců, jde o zvlášť závažné porušení a pronajímatel může nájem vypovědět bez výpovědní doby [9]. Předchozí výzva k nápravě je přitom podmínkou platné výpovědi [9].
Část dluhu pokryje kauce, kterou si pronajímatel může na neuhrazené nájemné započíst [3]. Zbytek pohledávky pak vymáháte žalobou a následně exekucí. Podrobný postup popisujeme v textu o tom, co dělat, když nájemník neplatí nájem. Nejlepší obranou je ale prevence, tedy prověření nájemce a dobře sepsaná smlouva.
Časté dotazy
Jak vysoká může být kauce u nájmu bytu?
Kauce smí být nejvýše trojnásobek měsíčního nájemného a počítá se jen z nájemného, ne ze záloh na služby [3]. Pokud si sjednáte i smluvní pokutu, nesmí kauce a pokuta v souhrnu trojnásobek nájemného přesáhnout [4].
Musí být nájemní smlouva písemná?
Ano, smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu [1]. Nedostatek formy ale jde k tíži pronajímatele, který se vůči nájemci nemůže dovolat neplatnosti smlouvy jen kvůli chybějící písemné podobě [1].
Jaká je výpovědní doba u nájmu bytu?
Standardní výpovědní doba je tři měsíce a běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi [9]. Při zvlášť závažném porušení, například neplacení nájemného tři měsíce, lze vypovědět i bez výpovědní doby [9].
O kolik lze zvýšit nájemné?
Bez dohody může pronajímatel navrhnout zvýšení až do výše obvyklého nájemného, navýšení za poslední tři roky ale nesmí přesáhnout 20 % [6]. Pokud máte ve smlouvě inflační doložku, zvyšujete nájemné podle ní a tento limit se neuplatní [7].
Platí se z příjmu z nájmu sociální a zdravotní pojištění?
Ne. Příjem z nájmu podle paragrafu 9 není samostatnou výdělečnou činností, a proto pojistnému nepodléhá [16]. Daní se v rámci základu daně sazbou 15 %, na část celkového základu nad 1 762 812 Kč pak 23 % [14].
Musím mít při pronájmu bytu energetický štítek?
Ano, u běžného bytu k bydlení musíte zajistit průkaz energetické náročnosti budovy, předložit ho nájemci před uzavřením smlouvy a předat při podpisu [17]. Výjimka platí například u budov s plochou pod 50 m² [17].
Zdroje
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2235, § 2201, § 2237 a § 2238 (pojem a vznik nájmu bytu, písemná forma a její nedostatek k tíži pronajímatele). Sbírka zákonů ČR.
[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2204 a § 2246 (doba nájmu a výše nájemného; není-li ujednána, platí nájemné obvyklé). Sbírka zákonů ČR.
[3] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2254 (jistota nejvýše trojnásobek měsíčního nájemného, započtení dluhů a úročení při vrácení). Sbírka zákonů ČR.
[4] Zákon č. 163/2020 Sb., kterým se mění občanský zákoník (znovuzavedení smluvní pokuty u nájmu bytu; souhrn jistoty a smluvní pokuty nejvýše trojnásobek měsíčního nájemného; účinnost od 1. 7. 2020). Sbírka zákonů ČR.
[5] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2239 (k ujednání ukládajícímu nájemci zjevně nepřiměřenou povinnost se nepřihlíží). Sbírka zákonů ČR.
[6] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2249 (zvyšování nájemného, navýšení nejvýše o 20 % za tři roky bez dohody, možnost domáhat se zvýšení soudem). Sbírka zákonů ČR.
[8] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2285 (obnovení nájmu, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po skončení doby, nejvýše na dva roky). Sbírka zákonů ČR.
[9] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2286 až § 2291 (výpověď nájmu, tříměsíční výpovědní doba, výpověď pronajímatelem a výpověď bez výpovědní doby). Sbírka zákonů ČR.
[10] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2269 a § 2272 (počet osob v bytě, přiměřenost velikosti bytu a oznamovací povinnost nájemce). Sbírka zákonů ČR.
[11] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2274 až § 2278 (podnájem bytu, souhlas pronajímatele a skončení podnájmu se skončením nájmu). Sbírka zákonů ČR.
[12] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2205, § 2242 a § 2257 (odevzdání bytu způsobilého k užívání, nerušené užívání a rozdělení nákladů na opravy a údržbu). Sbírka zákonů ČR.
[13] Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy, ve znění novely č. 493/2025 Sb. (od 1. 1. 2026 drobná oprava do 1 500 Kč, roční limit 150 Kč/m²). Sbírka zákonů ČR.
[14] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 9 a § 16 (příjmy z nájmu; sazba 15 % a 23 % na část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy, pro rok 2026 hranice 1 762 812 Kč). Sbírka zákonů ČR.
[17] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 7a a § 12 (průkaz energetické náročnosti budovy při pronájmu jednotky od 1. 1. 2016, výjimky a pokuty; dozor Státní energetická inspekce). Sbírka zákonů ČR.
[18] Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů, § 7 (vyúčtování služeb do čtyř měsíců po zúčtovacím období a vyrovnání do čtyř měsíců od doručení). Sbírka zákonů ČR a metodika MMR.
Soudní rozhodnutí[7] Nejvyšší soud ČR, judikatura k § 2249 občanského zákoníku (sjednaná inflační doložka zásadně vylučuje zvyšování nájemného soudní cestou postupem podle § 2249). Citováno dle epravo.cz.
Úřední metodika a katastr[15] Finanční správa ČR. Pronajímatel, daň z příjmů fyzických osob (paušální výdaje 30 % nejvýše 600 000 Kč, povinná evidence příjmů a pohledávek dle § 9 odst. 4 a 5). Dostupné z financnisprava.gov.cz.
[16] Česká správa sociálního zabezpečení. Příjmy z nájmu a pojistné (nájem podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. není samostatnou výdělečnou činností a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění). Dostupné z cssz.gov.cz.
Statistiky a analýzy[19] Deloitte. Rent Index, nájemné v 1. čtvrtletí 2026 (Praha v průměru 466 Kč/m², nejvyšší v ČR; ČR 339 Kč/m²; nejdražší obvody Praha 1, 2 a 7). Dostupné z deloitte.com.
[20] UlovDomov a Hypoindex.cz. Nabídkové nájemné podle dispozic v Praze, 1. čtvrtletí 2026 (1+kk 544 Kč/m², 2+kk 434 Kč/m², 3+kk 388 Kč/m²; meziroční růst 11 %, 5 % a 4 %). Dostupné z hypoindex.cz.
[21] Český statistický úřad. Životní podmínky pražských domácností v roce 2025 (podíl domácností bydlících v pronájmu zhruba 28 %). Dostupné z csu.gov.cz.
[22] Eurostat. Housing in Europe 2024 (v EU 68,4 % obyvatel ve vlastním bydlení a 31,6 % v nájmu, v Německu 53 % nájemníků). Dostupné z ec.europa.eu/eurostat.
